Asi každý mladý člověk, který doposud bydlí u rodičů, sní o tom, že se stane nezávislým. A není divu, je to jeden z našich primárních instinktů. Ovšem navzdory tomu bydlí mladí lidé u svých rodičů déle, než kdy dříve. Je to způsobeno hned několika faktory, které tento proces odkládají.
Tím prvním jsou ceny nemovitostí. Pokud nechce člověk bydlet vyloženě v díře, pak si musí připravit skutečně velkou částku, a to i v případě, že nebude bydlet ve vlastním, nýbrž jen v pronájmu. Takové peníze však není snadné sehnat, a tak musí mladí lidé čekat, až si dostatek peněz našetří.
Celková ekonomická situace je dalším důvodem tohoto trendu. Nástupní plat čerstvého absolventa rozhodně není takový, aby se z něj dalo vyžít a navíc ještě platit hypotéku, případně nájem, a to ani za malý byt. Pokud tedy nechce člověk hladovět a živořit, nezbývá mu, než bydlet s rodiči, dokud se jeho mzda v důsledku odpracované doby nezvýší.
K tomu přispívá i fakt, že mladí lidé se již tak neženou do vztahů. Zatímco dříve bylo obvyklé, že se lidé brali v podstatě hned po dosažení dospělosti a téměř okamžitě měli děti, dnes si s výběrem partnera či partnerky dáváme na čas. To však znamená, že namísto dvou příjmů, ze kterých by domácnost žila, máme pouze jeden, a to je skutečně znát.
Je tedy vidět, že to není až tak vina mladých lidí, kteří by byli příliš pohodlní a užívali si mama-hotelu. Ve skutečnosti je k tomu nutí reálné, především ekonomické důvody. Ty bohužel nejde jen tak překonat, pokud se na ně nepřipravovali již rodiče a nezaložili svému potomku například stavební či jiné spoření, které by mohl na tento účel použít.
Bohužel se zdá, že v současnosti s tím příliš mnoho nenaděláme. Ekonomika se zlepšuje jen velmi pomalu, zatímco ceny nemovitostí neustále prudce stoupají. A dokud se tento trh nijak nezmění, nebude jiná ani situace mladých lidí.
