Co se vám vybaví, když se řekne láska? Pravděpodobně to, že milujete svého partnera. Ano, to je jedna z forem lásky, ta partnerská. Ale existuje ještě více druhů. Podívejte se na to s námi, jaké jsou.
1) rodičovská neboli láska k dítěti
Bezpodmínečná láska k dítěti je silná a často u žen matek ta dominantní. Za své dítě by položily život. Co rozhodně nepatří mezi rodičovskou lásku? Když rodiče používají větu: „budu tě mít ráda, když…“. Hranice jsou samozřejmě důležité, ale ne tímto způsobem.
2) partnerská
Pozor, nepleťte si partnerskou lásku s vášní a chemickou zamilovaností, která během prvních tří měsíců vyprchá. Skutečná partnerská láska nastupuje až potom. Je oddaná a též velmi silná.
3) platonická
Platonickou lásku možná znáte z dob dospívání, kdy objekt vaší lásky o vaší přízni ani nevěděl. Stačilo ho potkat na chodbě ve škole a hned byl hezčí den. Platonická láska žije ve snech a fantazii. Je čistá a upřímná. Bohužel někdy u nevyrovnaných lidí může vést až k lehké posedlosti. Ale tam už do toho vstupují i jiné aspekty, než čistá platonická láska.
4) sebeláska – láska sami k sobě
Tento druh lásky se bohužel dlouhou dobu nenosil. Zvykli jsme si sami sebe kritizovat a shazovat. Ale proč? Sebeláska je vůbec ten nejzákladnější cit, který bychom měli mít. Kdo jiný by nás měl mít rád, než my sami? Umět se pochválit a být sám se sebou spokojený. Schválně ještě dnes si řekněte, co se vám na vás líbí a pěkně nahlas před zrcadlem.
5) duševní
Láska duševní je tak trochu mimoúrovňová a spadá do ní celý svět a vesmír. Duševní láskou milujeme zvířata, rostliny i neznámé lidi na druhém konci planety. Silnou duševní láskou disponují zejména lidé zaměření na esoteriku, ekologii a charitu. Vyznačuje se u nich zásadní rys a to pomáhat. Usilují a zakázání pokusů na zvířatech, nejedí maso a nejraději by adoptovali všechny opuštěné děti z dětských domovů.